Lu. Tůma_znak

04.01.2015 14:32

 

 

Co? Znak? proč?

Á ………….. znak.

 

V kresbě? Co je to za nesmysl? Jaký nesmysl!

Písmo je také znak a písmo je kresba a obráceně.

Všiml sis, kolik jsi do teď v tomto textu viděl znaků?

Kresba má vysvětlující funkci (pracuje se světlem). Stejně, jako když něčemu nerozumíme, ptáme se, co to znamená? Co to značí? Ptáme se po podstatě sdělení, toužíme po osvícení.

Kresba prostě nutně musí něco znamenat, musí něco symbolizovat.

 

Vymyslete znak, který bude pochopitelný pro Číňana, Američana , Laponce i Mimozemšťana.

-Kresba-

Nejde o design, ale o sdělení informace. Kruh je kruh a čtverec je čtverec, na tom nelze nic změnit,

jen to musím kresbou vyjádřit jasně.

Příklad z hodin studia kresby: Nemá-li figura na kresbě nohy, co tím chci říci? Buď pro mě v tuto chvíli, pro můj výtvarný záměr nejsou důležité, nebo jsou všichni lidé bez nohou?

Je třeba dodržovat pravidla.

Pokud hraji v kresbě nějakou hru musím ji hrát podle stejných pravidel na celém hřišti (papíře). Například: světelný kontrast značí, že zobrazené je v popředí, pak je to pro mě v této konkrétní kresbě NEMĚNNÉ!

 

Jednoduchá pravidla kresby

  • Kontrast v popředí (tzv. vzdušný filtr)
  • Větší vpředu, menší vzadu (Borisova mantra)
  • Teplá barva se vždy (proti chladné) tlačí do popředí
  • Světlo dopadá většinou shora- pod převisem stín
  • Obrys neexistuje- jeví se pouze tam, kde se v prostoru potkávají dva nebo více jinak barevných objemů
  • Na kresbě nesmí chybět nic podstatného z toho co chci sdělit (např. hlava má oči, uši, nos, ústa a je nasazená na krku, někdy má i vlasy).
  • Kresba mě musí bavit-  jen tak bude potěšením pro toho koho chceme oslovit

 

Když tohle vím, můžu si dovolit v určitých případech pravidla porušit.

 

Dodržím-li tyto zásady při vymýšlení  znaku, bude většině lidí jasné, co jsem chtěl říci – nakreslit. Naše společné vědomí participuje na tisíciletých vizuálních zkušenostech, které k nám přichází okem. Přičemž  biologická stavba oka  je pro všechny lidi stejná. Vidění je neměnné. Nemůže mi tedy u naivní chyby v kresbě  student říci : „Já to tak vidím,“. Jak je to možné? vždyť to vidíme všichni stejně! Vlastně, ne tak docela. Není to tak zcela pravda. On to nevidí, nemá dostatečnou zkušenost v hledání (koukání) a vysvětlování kresbou.

Neumí se dívat.

 Ano, vidět se musí člověk naučit. Malíř Emanuel Frinta říkával svým studentům

…. „musíte se dívat tak až vám poteče krev z očí“ Drsné ale ne zas tak, když si uvědomíme, že krev je tekutina života. Takže, chcete-li kreslit, dívejte se tak, abyste viděli veškerou dokonalost a krásu stvořeného vesmíru.

Kresbou poznáváme nejenom svět ale i sami sebe, teprve tím co kreslíme, si uvědomuje, co  o zobrazovaném víme a co víme o sobě.

 

Kresba má být přirozená a nenucená, jako lidský dech. Někdy dýcháme lehce, jindy ztěžka, někdy se zadýcháme a někdy můžeme dech zatajit. Mě se tají dech když vidím děti kreslit. S kresbou si vůbec nelámou hlavu. V rámci svého poznání světa „řeknou“ kresbu vše co mají v tuto chvíli na mysli. Pracují bezestrachu že něco pokazí. Nemají překážky. Kresba je pro ně přirozeným znakovým vyjádřením jejich emocí.

 

Shrnuli předchozí:

V kresbě musí každý bod, každá čára, každá  plocha něco znamenat, nic nesmí být navíc a to platí i pro tento text •

 

 

 

 

Lukáš Tůma

10.XII. 2014

Řím

 

 

 

 

Vyhledávání

Kontakt

Lukáš Tůma Schnirchova 11/ Praha 7/ 17000 737 680 054